ZALOŽENÍ SOKOLA
16. února 1862
Okolnosti vzniku Sokola
jsou spjaty s uvolněním poměrů v Rakousko-Uhersku, které následovalo po
odvolání národem nenáviděného ministra Bacha. Byly zakládány různé kulturní
vlastenecké spolky (jako Umělecká beseda, Hlahol či Svatobor), ale nová doba si
žádala kromě oživení národní kultury i fyzickou zdatnost každého jedince, proto
se tehdy velmi dařilo různým tělocvičným ústavům. Mezi ně patřil také český
ústav Malypetrův, který později sehrál důležitou roli při založení Sokola.
Jedním ze cvičenců a později cvičitelů tu byl Miroslav Tyrš.
Právě v této době
oslovil Tyrš české cvičence Schmidtova ústavu a získal je pro založení
českého tělocvičného spolku. Spolu s Juliem Grégrem připravili znění stanov
nově vzniklé Jednoty pražské a předložili je na c. k. místodržitelství v
prosinci 1861.
Stanovy byly schváleny,
a tak byla do Malypetrova ústavu v Panské ulici svolána na 16. února 1862 (což je datum založení Sokola) ustavující
valná hromada. Dostavilo se na ni 75
členů. Starostou byl zvolen Jindřich Fügner, místostarostou (později
náčelníkem) Miroslav Tyrš, členy výboru se stali Rudolf Thurn-Taxis, Rudolf
Skuherský, Emmanuel Tonner, Karel Steffek, František Písařovic, MUDr. Eduard
Grégr, JUDr. Julius Grégr, Jan Kryšpín, Ferdinand Fingerhut (Náprstek), a JUDr.
Tomáš Černý. Dalšími osobnostmi, které sympatizovaly s novým spolkem, byli J.
E. Purkyně, Jan Neruda, Josef Mánes, J. Barák a další.
Hlavním heslem, které razil Tyrš, bylo „Tužme se!“, Barák navrhl
pozdrav „Nazdar!“, Fügner tykání a oslovování „bratře“, Mánes namaloval
první prapor a skicu prvních krojů (upravených později Ženíškem). Název Sokol se poprvé uvádí ve stanovách
z listopadu 1864 (dříve nebyl uveden, aby neprovokoval úřady, neboť byl převzat
z názvu černohorských revolucionářů).
(vypracováno podle přednášky
Mgr. Zlaty Kozákové)
Miroslav Tyrš a Jindřich Fügner
uprostřed znak ČESKÉ OBCE SOKOLSKÉ (ČOS)
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkujeme za Váš vzkaz.