PAMÁTNÝ DEN SOKOLSTVA

K uctění památky všech sokolů, 

kteří v dramatické historii sokolského hnutí 

přinesli v boji za demokracii, národní samostatnost 

a svobodu oběti nejvyšší, 

byl 8. říjen vyhlášen památným dnem ČOS.

...

K památnému dnu Sokola 

8. říjnu

 Jako památný den sokolstva mohl být, samozřejmě vybrán i některý další den, který nějakým způsobem ovlivnil sokolskou činnost. 

8. říjen byl vybrán proto, že právě v tento den, v nejtěžších chvílích národa sokolové dokazovali svou věrnost myšlence i republice a dokazovali to obětí nejvyšší – svým životem.

 Nebylo to nic nového. Už v době první světové války to byli sokolové, kteří tvořili páteř tehdejšího odboje domácího i zahraničního. Tehdejší starosta ČOS JUDr. Josef Scheiner poskytl peníze ze sokolské pokladny pro práci zahraničního odboje – a jak je známo, sokolové tvořili naprostou většinu v československých legiích na frontách ve Francii, Itálii a především v Rusku. Někteří z nich po návratu znovu dobrovolně narukovali, aby pomohli ubránit a vytvořit státní hranici s Maďarskem na jižním Slovensku. 

Netrvalo to dlouho – pouhých 20 let a byli to znovu sokolové, kteří se zapojili do obrany republiky, demokracie a svobody. Karl Herman Frank se vyjádřil docela lapidárně: „Ve spolku Sokol a jeho složkách nabývají stále více vrchu ony živly, které zamýšlejí přenést odpor k Říši do všech oborů. Sokolská organizace se stala shromaždištěm otevřeného i tajného odporu proti Říši!“ Říšský protektor Konstantin von Neurath prohlásil v Norimberku při procesu s válečnými zločinci doslovně: „Sokol byl nejnebezpečnější protistátní organizací. To jsem nemohl trpět, to by byla zrada!“ Oba měli pravdu – sokolové bez ohledu na politickou příslušnost se energicky zapojovali do odboje. 

K prvnímu rozsáhlému zatýkání sokolů došlo bezprostředně po 15. březnu, další po vypuknutí války 1. září 1939, k nejhoršímu došlo po nastoupení nového říšského protektora Reinharda Heydricha. 28. září 1941 bylo vyhlášeno stanné právo a popraveni představitelé Obrany národa, mezi nimi i vůdce sokolského odboje Augustin Pechlát. V noci ze 7. na 8. října téhož roku došlo k velké razii, při které byla pozatýkána většina sokolských činovníků jak v ústředí ČOS, tak i v župách. Následující den, 8. října byla Heydrichem oficiálně rozpuštěna ČOS a konfiskován majetek. K dalším obětem z řad členů Sokola došlo po úspěšném atentátu na Heydricha, i na válečných frontách. 

Jarina Žitná