podle kroniky, která se dochovala
Z kroniky, kterou vrátil František Rosenkranc, kterému ji svěřil do opatrování jeho otec, dlouholetý náčelník a starosta Sokola. Předat ji měl až tehdy, bude-li si jist, že se totalitní režim trvale změní. K tomu došlo až po listopadu 1989. Předal ji na druhé valné hromadě 21. 1. 1991 se svou manželkou Libuší.
Kronikářem je v současné době Václav Havlík.
Kronikářem je v současné době Václav Havlík.
9. července 1893 byl v hostinci pana Boreckého (dnes dům Janouškových na náměstí, č.p. 19) založen Sokol v Brozanech nad Ohří.
Byl zvolen prozatímní výbor:
Jan Borecký – předseda
Antonín Slavík – zapisovatel
Dr. Holub, Jan Kotě, Josef Kotě, František Kormunda – přísedící
29. července 1893 přečteny a schváleny stanovy s dodatkem A. Slavíka, aby se spolek jmenoval Tělocvičná jednota Sokol Podřipský se sídlem v městysi Brozany nad Ohří.
17. října 1893 usneseno zakoupiti razítko, potřebné tiskopisy a opatřiti nějaké nářadí, neb došlo oznámení, že c. k. místodržitelství stanovy schválilo.
9. listopadu 1893 se konala ustavující valná hromada, kde byli zvoleni:
Jan Borecký – starosta
František Řeháček – náměstek
Antonín Slavík – náčelník
Dr. František Chmelař – jednatel
Jaroslav Kotě – pokladník
6. ledna 1894 první sokolský ples, který se velmi vydařil. Čistý výnos 20 zlatých. Majetek jednoty činil 49 zlatých a 2 krejcary.
V roce 1894 byla jednota přijata do svazku Sokolské župy Podřipské.
V roce 1894 utvořil bratr Chmelař sbírku na prapor, další sbírku učinil v roce 1895.
Odhalení spolkového praporu bylo 2. září 1895 – první praporečník bratr J. Chmelař, který měl na pořízení praporu největší zásluhu.
Odhalení spolkového praporu bylo 2. září 1895 – první praporečník bratr J. Chmelař, který měl na pořízení praporu největší zásluhu.
3. června 1895 první místní veřejné cvičení ve farním koutě – dnešní fotbalové hřiště. Jednota se zúčastnila a cvičila na třetím Všesokolském sletu.
Do roku 1896 se cvičilo nahoře na sále v hostinci u Boreckých. V září roku 1896 se začalo cvičit v nové školní budově – Sokol za odplatu opatřil tělocvičnu cvičebním nářadím.
V roce 1897 byl založen fond na stavbu tělocvičny. Jednota věnovala všechny vzdělávací, poučné i zábavné knihy zakládající se Veřejné knihovně obecné.
Roku 1908 zavedení cvičení dorostů – náčelník Václav Brůža. V roce 1908 založen ženský odbor, který neměl dlouhého trvání.
Roku 1909 vytvořen pěvecko-hudební odbor.
Roku 1911 založen definitivně ženský odbor.
1912 přihlášeno 12 borců na Všesokolský slet v Praze. Každému věnuje okresní výbor v Libochovicích 4 k. cestovného.
1914 – výlet žactva do Bohušovic.
1915 ve výboru první žena – E. Borecká.
1916 rozpuštěna ČOS, rovněž župy i jednoty, Sokol pronásledován. Za rok 1916 tři výborové schůze, činnost žádná.
1917 TJ Sokol učinila základní fond pro postavení pomníku padlým, složila k tomu účelu sto k. na obecním úřadu Brozany.
1918 valná hromada za účasti 6 bratrů, 3 sester a 3 bratrů hostů z Bohušovic. 12. července se začalo cvičit – 12 mužů, 11 žen.
Roku 1909 vytvořen pěvecko-hudební odbor.
Roku 1911 založen definitivně ženský odbor.
1912 přihlášeno 12 borců na Všesokolský slet v Praze. Každému věnuje okresní výbor v Libochovicích 4 k. cestovného.
1914 – výlet žactva do Bohušovic.
1915 ve výboru první žena – E. Borecká.
1916 rozpuštěna ČOS, rovněž župy i jednoty, Sokol pronásledován. Za rok 1916 tři výborové schůze, činnost žádná.
1917 TJ Sokol učinila základní fond pro postavení pomníku padlým, složila k tomu účelu sto k. na obecním úřadu Brozany.
1918 valná hromada za účasti 6 bratrů, 3 sester a 3 bratrů hostů z Bohušovic. 12. července se začalo cvičit – 12 mužů, 11 žen.
28. října 1918 vyhlášena republika. 21. prosince se jednota se čtyřmi členy v kroji zúčastnila slavnostního uvítání T. G. Masaryka, prvního prezidenta v Praze. Cvičební činnost vzorná. Jako legionáři byli tito bratři: Jar. Král, K. Černý, Fr. Turek, Fr. Hájek, Mirka Prejningr, V. Řehák, Jos. V. Řehák.
1919 exstarosta J. Líbal, náměstek Josef Borecký, náčelník K. Hervíř, náčelnice J. Borecká, jednatel, sbormistr, režisér, dirigent Fr. Líbal, pokladník Fr. Hájek, správce domu V. Brůža.
Členové výboru: Procházka F., Rennér J., Borecký Jan, Syrový Bohuslav, Vocilka J., Rosenkranc F., Jakeš K., Borecký J. ml.
29. dubna 1919 slavnost – sázení lípy svobody, velká účast sokolstva.
V roce 1925 začala stavba sokolovny. První schůze stavebního výboru se konala v hostinci u bratra Fr. Brůži, 1. února 1925. Předsedou byl zvolen bratr Josef Borecký, místopředsedou Fr. Zahálka, pokladníkem A. Červený, jednatel Alois Mikula. Dalšími členy byli Fr. Brůža, Fr. Turek, V. Gabriel, Fr. Hájek, Fr. Rosenkranc, B. Kuchař, J. Betka.
V roce 1925 začala stavba sokolovny. První schůze stavebního výboru se konala v hostinci u bratra Fr. Brůži, 1. února 1925. Předsedou byl zvolen bratr Josef Borecký, místopředsedou Fr. Zahálka, pokladníkem A. Červený, jednatel Alois Mikula. Dalšími členy byli Fr. Brůža, Fr. Turek, V. Gabriel, Fr. Hájek, Fr. Rosenkranc, B. Kuchař, J. Betka.
Sokolovna byla dokončena v roce 1927 – poslední schůze stavebního výboru byla 6. 12. 1927. Stavební místo pro sokolovnu i venkovní hřiště poskytl Antonín Záveský. Věnoval i část stavebního materiálu (vlastnil cihelnu).
Stavba sokolovny: 245 813, 22 Kč vydání, 190 861,- Kč uhrazeno, 54 952,22 Kč nekryto, půjčeno v Kampeličce, částky rozděleny á 15 000 mezi Sokoly (1 dlužník, 2 ručitelé). Sokolové ručili svým majetkem za půjčky na stavbu sokolovny, včetně venkovního hřiště.
Sokol podporoval i Jan Fabián – majitel mlýna a pekárny. Přispíval finančně na všechny akce, které Sokol pořádal. Pokud se cvičilo venku, dostával každý cvičenec 5 Kč na občerstvení.
Rok 1939
Odlitek sokola (pozn. nad hlavním vchodem do sokolovny) byl během války zazděn v sokolovně ve skladišti divadelních kulis (v suterénu, v místě kulisárny). Odlitek sokola snesli pracovníci pana Menharda. Zazdil ho bratr Václav Kotě st., který byl zedník a pomáhal mu pouze jeho syn Václav.
Sokolský prapor ukryl v kostele v sakristii Ferdinand Možný, který dělal kostelníka. Ukryl ho v truhle, kde byla poskládána kněžská roucha, vyšívané obrazy a kulisy. Tyto věci si byly podobné se sokolským praporem. Nevěděl o tom ani pan děkan Honzík.
Činnost Sokola přerušily války a vláda komunistů.
Po roce 1948 deformace sokolství.
Zrušen nejvyšší orgán ČOS.
V rámci sjednocování tělovýchovy byl Sokol zařazen mezi odborářské TJ. Název Sokol směly používat pouze TJ na venkově. Docházelo k paradoxům. Velké slavné jednoty zanikaly (hlavně ve městech) a na vesnicích naopak sokolské TJ vznikaly, ačkoliv náplní byl třeba jen fotbal nebo házená. Společným nadřízeným orgánem byl Ústřední výbor DSO (Dobrovolná sportovní organizace), později ČSTV.
Pro Brozany to v praxi znamenalo, že fotbalisté přišli o své SK a byli zařazeni jako oddíl kopané v rámci TJ Sokol Brozany.
Nejhůře dopadli funkcionáři Sokola. Akčním výborem NF byli zbaveni svých funkcí i členství v Sokole.
V roce 1956 – 1958 přístavba jeviště – velkou část si pořídili Sokolové (muži) sami. Velké úsilí věnoval přístavbě Miloslav Menhard.
V roce 1968 oslava 75. výročí Sokola v Brozanech – průvod obcí a cvičení na fotbalovém hřišti.
V 80. letech spadlo z odlitku sokola křídlo. Pan Kotě, který bydlel naproti, křídlo uložil do skladu v sokolovně. Při pracích v propojování haly se sokolovnou, kdy se vystěhovávalo skladiště, si vzpomněl na křídlo. Vynesl ho před sokolovnu a vrátil se zavřít sklad. Než přišel zpět, křídlo bylo pryč! Napadlo ho, že ho odnesli kluci do sběru k panu J. Havlíkovi. Nemýlil se. Za několik dní mu pan Havlík oznámil, že křídlo je ve sběrně. Odnesl ho do dílny Miroslava Rosenkrance.
V roce 1988 bylo křídlo zásluhou stavitele Jaroslava Kühna ml. k sokolu přivařeno. Přivařil ho státní svářeč Jiří Přeučil z Litoměřic.
Činnost Sokola byla obnovena až po sametové revoluci, kterou zahájili studenti 17. listopadu 1989.
15. 1. 1990 se sešel přípravný výbor a hned začalo cvičit žactvo.
3. 10. 1990 byla první valná hromada, na které byl zvolen výbor. V listopadu vstoupil do Sokola oddíl volejbalu a začal pracovat cyklistický oddíl.
Naše jednota byla přijata do ČOS 15. 1. 1991. Registrována byla jako třetí v župě Podřipské.
Byla nám vrácena sokolovna. Ztratil se sokolský prapor, jedna kronika a všechny písemnosti. Druhou kroniku vrátil František Rosenkranc, kterému ji svěřil do opatrovnictví jeho otec, dlouholetý náčelník a starosta Sokola. Předat ji měl až tehdy, bude-li si jistý, že se totalitní režim trvale změní. K tomu došlo až po listopadu 1989. Na druhé valné hromadě 21. 1. 1991 předal kroniku se svou manželkou Libuší zpátky Sokolu.
...přepsáno dle kroniky
Naše jednota byla přijata do ČOS 15. 1. 1991. Registrována byla jako třetí v župě Podřipské.
Byla nám vrácena sokolovna. Ztratil se sokolský prapor, jedna kronika a všechny písemnosti. Druhou kroniku vrátil František Rosenkranc, kterému ji svěřil do opatrovnictví jeho otec, dlouholetý náčelník a starosta Sokola. Předat ji měl až tehdy, bude-li si jistý, že se totalitní režim trvale změní. K tomu došlo až po listopadu 1989. Na druhé valné hromadě 21. 1. 1991 předal kroniku se svou manželkou Libuší zpátky Sokolu.
...přepsáno dle kroniky
